Manne sáhttá skuvlamolsun leat molssaeaktu maid berret smiehttat?
«Manne galgá mu mánná fárret, go leat earát geat givssidit?» Gažaldat lea áibbas vuoiggalaš. Ja goitge sáhttá vástádus dasa mii lea buoremus du mánnái, leat eará go vástádus dasa mii lea vuoiggalaš.
Mánáin lea vuoigatvuohta oadjebas skuvlavázzimii, ja nu go dán rávvagis čilgejuvvo, sáhtát don álggahit ollu doaibmabijuid ollašuhttin dihte dán vuoigatvuođa. Dađi bahábut ádjánit dát proseassat dávjá, ja juohke beaivvi mii manná givssidemiin, vásiha mánná loavkidemiid. Jos bearaš orru guovllus gos leat válljenvejolašvuođat, de sáhttá leat jierpmálaš jurddašit molssaevttolaš skuvlla birra. Ii dan dihte go dat lea riekta dahje vuoiggalaš, muhto dan dihte go dat sáhttá dahkat máná eallima buorebun.
Iigo son gii givssida galggaše fertet fárret? Dál lea láhkii nannejuvvon ahte sáhttá sirdit mánáid geat givssidit, vai mánát geat givssiduvvojit eai dárbbaš fárret. (Njuolggadus ásahuvvui 2017:s; ortnetdoaibmabijut leat ođđa oahpahuslágas (opplæringsloven) čohkkejuvvon kapihttalii 13. Dárkilis paragráfa ii leat dárkkistuvvon suoidnemánu 2026 rádjái — juridihkalaš čielggadeapmái FOMIS:as.) Nu ahte, juo, teorehtalaččat sáhttá gáibidit ahte leat mánát geat givssidit geat fertejit molsut skuvlla. Dat lea dávjá váttis oažžut praksisas, erenoamážit jos skuvla geahppuda givssideami. Jođáneamos ja álkimus čoavddus dahkat máná eallima buorebun, sáhttá leat váldit máná eret negatiiva luohkkábirrasis.
Muhtumat čuoččuhit ahte ii veahket sirdit máná ođđa skuvlii, ahte givssideapmi dušše joatkašuvvá. Dat ii leat dárbbašlaččat duohta. Muhtumat vásihit givssiduvvot ođđa skuvllas, muhto eatnasat geaiguin mii leat hállan, muitalit ahte mánás šattai buoret go beasai eret birrasis gos lei givssideapmi.
Muhtumat čuoččuhit ahte ii veahket sirdit mánáid geat givssidit, muhto dat ii leat dat ge dárbbašlaččat duohta. Jos mánát givssidit joavkkus, de ádjána dábálaččat hukset joavkkuid maid sáhttá oažžut mielde givssideapmái. Go sirdet nuoraidskuvlii ja joatkkaskuvlii, de juhkkojuvvojit boares oahppijoavkkut dávjá, aiddo dan dihte vai eastadit klihkkaid.
Maid galgá dadjat mánnái?
Galgágo váldit máná mielde dán prosessii? Muhtin mánát leat dihtomielalaš ja aktiivvalaš mielbargit čoavdit iežaset givssidanášši, muhto earát eai dieđe maidege váhnemiid rahčamušas. Fuolaheaddjit fertejit árvvoštallat man muddui mánná váldojuvvo mielde.
Jos vállje váldit máná mielde, de sáhttet šaddat buorit ságastallamat máná vásáhusaid birra, ja das makkár čovdosiid sáhttá geahččat. Maid mearkkaša ovdamearkka dihte skuvlamolsun? Guhkit mátkegeaidnu, ustibat geaid soaitá massit ja ođđa joavkkut mat eai dovdda máná, muhto gos sii dovdet guhtet guimmiideaset. Soaitá sáhttit soahpat čoahkkima ođđa skuvllain? Maid dan birra ahte hospiteret eará skuvllas ja de vejolaččat máhccat go heivvolaš doaibmabijut leat álggahuvvon? Addit mánnái dovddu das ahte leat válljenvejolašvuođat sáhttá leat positiivvalaš, muhto muitte ahte vaikko mánná lea mielde, de leat don rávisolmmožin gii guoddá ovddasvástádusa válljemiin mat dahkkojuvvojit.
Sáhttágo válljet skuvlla?
Norggas mis ii leat friddja skuvlaválljen, muhto mánát geat ohcet skuvlamolsuma givssideami geažil, ožžot dábálaččat mieđihuvvot sávaldaga skuvlamolsuma dahje hospiterema birra. Lea ovdamunni ahte lea buorre duođaštus givssidanáššis, gerges doavttirduođaštusain ja váidagiin Stáhtahálddašeaddjái (Statsforvalteren) go gáibida skuvlamolsuma.
Hospiterema dahje skuvlamolsuma oktavuođas mii ávžžuhit bearraša váldit oktavuođa ođđa skuvllain ovdal molsuma, vai sirdáseapmi šaddá nu buorre go vejolaš.
Loga: Rávvagat bearrašii