Duođaš buot
Manne lea duođaštus dehálaš?
Jos skuvla váldá givssideami duođas, de dat dábálaččat čoavdása, ja don it várra livčče lohkamin dán bagadusa. Váttisvuođat čuožžilit dávjá doppe gos givssideapmi unniduvvo ja gos bearaš ii gullojuvvo. Diekkár dilis lea dehálaš atnit duođaštusa givssideamis.
Duođaštusaiguin šaddá váddáseabbo skuvlii hilgut ášši. Buori duođaštusas lea maiddái stuorra mearkkašupmi jos ášši manná viidáseappot váiddameannudeapmái, politiijaváidalussii, konfliktrådii (almmolaš soabadanbálvalussii), riekteáššái ja/dahje mediaide.
Dán bagadusas gávnnat guokte váldostrategiija givssideami vuostá: vuosttaš lea dipma vuohki mas deattuhuvvo ovttasbargu váhnemiiguin ja skuvllain, nubbi deattuha rivttiid ja formálalaš gaskaomiid. Mii ávžžuhit čohkket duođaštusa, beroškeahttá makkár strategiijain álggat.
Ráhkat máhpa
Ráhkat fysalaš ja/dahje elektrovnnalaš máhpa ja vurke buot duođaštusaid mat gullet givssideapmái.
Bienain lea mearkkašupmi
Givssideapmi lea loavkideamit mat geardduhuvvojit guhkit áiggi badjel. Ovttaskas loavkideapmi sáhttá orrut unni ášši, muhto duođaš dan liikká. Oktiibuot sáhttet dat čájehit minstara mii addá ipmárdusa das maid mánná vásiha.
Ovdamearkkat duođaštusas sáhttet leat:
-
Váldde govaid vahágiin.
-
Duođaš dáhpáhusaid loggain masa čálát dáhtona, áiggi, báikki ja oassálastiid. Jos lea vuogas, de sáhtát bivdit nannema earáin geat ledje das.
-
Čále loggii máná iežas vásáhusaid, ja cealkámušaid maid mánná buktá ovdan.
-
Oaččo čálalaš duođaštusa go lea vejolaš, ovdamearkka dihte oahpaheddjiin, eará fuolaheddjiin, doaktáris ja vejolaččat earáin geat leat mielde áššis.
-
Vurke buot dokumeanttaid.
-
Árvvoštala jietnabáddema.
-
Fágaolbmuid duođaštusas lea deaddu. Oaččo legeattest (doaktára duođaštusa) duođaštan dihte givssideami vahágiid.
-
Gulahala čálalaččat skuvllain ja arkiveree buot gulahallama.
-
Fuomáš ahte maiddái skuvla sáhttá duođaštit dárkilit. Buot maid dadjat, dagat ja čálát sáhttá registrerejuvvot, ja sáhttá geavahuvvot du vuostá jos dagat dovdduid vuolde dahje dan láhkai mii sáhttá adnojuvvot moaitinláhkai.
Doala áššálaš ja gudnejahtti jiena
Lea lobihis diktit mánáid givssiduvvot skuvllas, ja go don válddát ovdan givssidanášši, de sáhttá leat ahte don almmustahtát láhkarihkkumiid main lea ráŋggáštusrievttálaš ovddasvástádus skuvlla jođiheapmái ja eaiggádii. Skuvlla jođiheaddjit sáhttet dovdat iežaset áitojuvvon, iige leat eahpedábálaš ahte skuvllat vástidit dainna ahte unnidit váidaga ja sáhttet vel fallehit bearraša ja sin luohtehahttivuođa.
Doala oaivvi čielgasin, ja čále nu ahte buohkat sáhttet lohkat maid čálát, ja ain váldit bearraša duođas. Boahttevaš lohkkit sáhttet leat eará váhnemat, Stáhtahálddašeaddji (Statsforvalteren), gieldda bargit, politiija, advokáhtat ja journalisttat.
Dát lea álkit daddjot go dahkkojuvvot; dovddut leat garrasat go mánás lea bávččas ja go sii geain lea ovddasvástádus eai daga bargguset. Geahččal liikká. Čále teavstta, divtte dan orrut veaháš, loga dan de jitnosit, áinnas guibmásat, ja divo dan ovdal go sáddet. Lasit dábálaš gudnejahtti dajaldagaid.