Dutnje gii easkka leat ožžon diehtit

Soaitá boahtán ovdan ikte eahkedis. Soaitá eahpádus šaddan vahkuid mielde, ja dál don dieđát. Du mánná givssiduvvo — ja don čohkkát dás ja ozat vástádusaid.

Dat maid dál dovddat — moarri, moraš, soaitá maiddái sivalašvuohta go it leat oaidnán dan ovdal — leat dábálaš reakšuvnnat. Mánát čiehkádit dávjá givssideami, erenoamážit sin ovddas geaid sii eanemusat ráhkistit. Ahte don dál dieđát, lea čovdosa álgu.

Guokte ášši lea ávkkálaš diehtit vuosttaš beaivvi rájes: Du mánás lea láhkanannejuvvon vuoigatvuohta oadjebas skuvlabirrasii, ja skuvllas lea geatnegasvuohta doaibmat go dii dieđihehpet. Ja dii ehpet leat okto — dán veahkkegirjji leat čállán vánhemat geat leat čuožžon justa doppe gos don dál čuožut.

Dat golbma vuosttaš lávkki

1. Guldal máná. Divtte máná muitalit iežas leavttus, gažademiid haga. Deaŧaleamos sáhka lea: «Mun jáhkán dutnje, dát ii leat du sivva, ja mii čoavdit dán.» Loga eanet artihkkalis Mánná dárbbaša du doarjaga.
2. Álgge čállit muittuhusaid odne. Čále muitui dan maid dieđát dán rádjái — dáhpáhusaid, dáhtoniid, namaid — ja joatkke čállit ovddasguvlui. Duođaštusat šaddet deaŧalažžan beroškeahttá das mo ášši ovdána. Loga Duođaš buot.
3. Árvvoštala lea go dát givssideapmi — ja vállje vuogi. Álgge givssideami meroštallamiin, ja loga dasto litnás strategiija ja formálalaš givssidanášši birra. Goappašat vuogit leat čilgejuvvon lávkkis lávkái veahkkegirjjis.

Jos lea hoahppu

Jos mánná lea veahkaválddálašvuođa dahje áitagiid vuollásaš, dahje jos leat fuolastuvvan máná dearvvašvuođa dihte, it galgga vuordit proseassaid: váldde oktavuođa skuvllain ja gáibit dakkaviđe doaibmabijuid, ja váldde fástadoaktára mielde. Jos don dahje mánná dárbbašeahppi muhtuma geainna ságastit dán eahkeda, de leat olbmot geat leat gohcimin dál.

Geahča veahketelefovnnaid